Přemýšlíte o sedačce s kokonem?

Cesta k "závodní" sedačce

Když jsem dokončoval svůj kurz paraglidingu, pořídil jsem si sedačku Comet a křídlo Gradient Orbit II. S výbavou, ač náramně spokojený jsem si nemohl nevšimnout pilotů s nabroušenými křídly a sedačkami s kokonem. Létali a někdy i vyhnívali podobně jako my. Přesto jsem jim jejich hi-tech výbavu a elegantní vzhled tiše záviděl. Těšil jsem se, až taky osedlám brus a poletím v "kajaku".

Nejsem příliš trpělivý a brzy jsem přešel na Stream III. K němu jsem pořídil vytouženou "aerodynamickou" sedačku. Volba, přes mnohé testování, nakonec padla na SOL XC2. Když jsem ji poprvé vyzkoušel v závěsu na zahradě, moje nadšení neznalo mezí. Těšil jsem se na palubní pohodu, lety v tomto křesílku. 

Nezaměnitelná silueta sportovní sedačky s kokonem

Musím se přiznat, moje počáteční nadšení trochu polevilo, když jsem skoro desíti kilovou obludku musel vytáhnout až nahoru na Ranou. Zapotil jsem se, ale alespoň jsem byl na startu rozcvičený! První starty a ground handling byly boj! O kokon jsem zakopával, při rozběhu mě mlátil do nohou. Bojoval jsem s nastavením za letu. Dokonce i bagrovací přistání se dostavilo. Nečekaně. Zákeřně! Noha se mi zasekla v kokonu za speed a já se natáhl, jak široký, tak dlouhý pro pořádnou porci drnů k svačině. Navíc přímo před zevlujícími kurzíky, které jsem svou eskapádou náramně rozesmál.

Na startu s kokonem

Postupem času jsem si létání v sedačce s kokonem zamiloval. Starty přestaly být problém, crash přistání se naštěstí neopakovala. Zpět bych neměnil. Tepelná pohoda na palubě - v létě pod základnou, bez problémů v kraťasech a žabkách (no neberte mě jako zářný příklad, pevnou obuv mám i tak v batohu, protože dost často šlapu zpět z přistání v terénu). Pohodlná opěra pro nohy i záda. Pilot i po téměř 8 hodinovém letu vyleze ze sedačky jako člověk a nic jej nebolí (kromě pocitu u srdce, když víte že najednou let skončil a už nejste tam nahoře...)

Moje zkušenosti 

Myslím, že téměř každý pilot, alespoň jednou za svoji kariéru zauvažuje o kapotované sedačce. Sedačku s kokonem létám 2 roky a určitě je o hodně více povolaných a zkušenějších lidí, kteří by Vám mohli poradit. Na internetu jsem moc informací nenašel a tak se pokusím sepsat pro a proti.

Co se mi líbí?
  • Tepelný komfort, ochrana před větrem. To oceníte hlavně při zimních a jarních letech. Pod základnou je zima i v létě.
  • Opora pro nohy - většina sedaček s kokonem nepoužívá jen "step bar", ale na čtyřech bodech uchycenou destičku. Dá se nastavit její úhel a tvoří tak parádní podporu pro celá chodidla. Pro mě je to pohodlné, protože se při točení můžu lépe opřít a vyklonit. Při přeskoku zas mohu uvolnit svaly na nohou a odpočinout si.
  • Pohodlí - dodnes jsem neseděl v žádné sedačce bez zkokonu, která by byla pohodlnější než ta moje.
  • Na většine kokonů jsou alespoň tři zapínací kapsy na sušenky, mobil, foťák, rukavice atd... kapsy mě přijdou lépe dostupné než u jednoduchých sedaček, ve kterých jsem letěl.
  • Speed systém, napnutý k opoře pro nohy, takže se velmi snadno nahmatá patou nohy. Mám jej vždy připravený.
  • Údajným bezpečnostním plusem je zakrytí speed systému a step baru, což zabraňuje možnosti zamotání těchto komponent do případně hozené záložky.
  • Při dobrém nastavení by aerodynamicky kapotovaná sedačka měla  zvýšit letový výkon. (udávají se hodnoty okolo cca 5%)
  • Sedačky jsou rozměrnější, což přináší více úložného prostoru - pro vodní zátěž, pití, vybavení na bivak atd. No otázka je zda je to plus, protože u mě většinou platí  víc prostoru = víc zbytečných krámů...
  • Díky kokonu a konstrukci většiny těchto sedaček je velmi jednoduché se po startu usadit. Vždy jsem bez problémů dal nohy do kokonu a pomocí opěrky se usadil. U jednoduchých sedaček může být problém do nich zapadnout nebo nahmatat vlající step bar. Často vidím piloty jak po startu pouštějí řízení a pomáhají si rukama. Podle mě je to nebezpečné a jsem rád, že to nemusím dělat, většinou sedím jakmile se odlepím.
Co se mi nelíbí?
  • Snížení bezpečnosti - v kapotovaných sedačekách je pilot více položen a má nohy nataženy před sebe. Bohužel, toto rozložení váhy negativně ovlivňuje chování v nestandartních letových režimech. Zvyšuje se riziko twistů.
  • Bezpečnostím rizikem je, že po zapnutí nevidíte na nožní popruhy. Je důležité nezapínat kokon s rozepnutými nožními popruhy zvláště, pokud sedačka nemá bezpečnostní systém, který tomu zabraňuje.
  • Záložní padák je často uložen více vzadu a je tedy hůře dostupný. Mnoho sedaček ale dnes umožňuje mít i druhý záložák, přímo na břiše, což tento problém částečně eliminuje.
  • Váha. Sedačky jsou težké. Pokud létáte často na místech, na které je obtížné se dostat autem. Dnes existuje také několik odlehčených typů, ovšem váha je často vykoupena tloušťkou chrániče a použitím  lehčích materiálů, které jsou méně odolné.
  • Velikost - sedačka s kokonem přeci jen zabere více místa v batohu.
  • Nemotorná manipulace, při groundhandlingu a startu. Pilot se musí naučit počítat s kokonem dotýkajícím se lýtek. Sedačka trochu omezovat v běhu.
  • Zranitelnost neoprenového kokonu. Neopren, dle tloušťky, vydrží hodně. Pokud přistanete na stromě, či křoví, budete muset opravovat  případné roztržení. Výhoda je, pokud sedačka má kokon odepínací - dá se pak vyprat a nebo vyměnit.
  • Zadní část (batohová) je kvůli aerodynamickému tvaru rozměrná. (světlou výjimkou je v tomto ohledu nová Advance impress 3) Někdy se mi stává, že při manipulaci na zemi zavadím šňůrou a ta se zachytne. Pokud pilot používá aerodynamickou přilbu, může mu zadní část překážet při rozhlížení.

No a pokud už se pro nějakou sedačku s kokonem rozhodujete, zde naleznete testy rozšířených sedaček od DHV.

1 comments:

Robert Macháček řekl(a)...

O "kajaku" jsem taky přemýšlel, ale dokud jsem v tropech tak to neřeším protože bych tu z něj měl jen ty nevýhody.

Zmíněný vlající step bar u jednoduché sedačky je velmi nebezpečný prvek a to nejen kvůli tomu že jsou třeba ruce k usazení do sedačky po startu. Ačkoliv výrobci ho dělají z bezpečnostních důvodů částečně pružný, vlající step bar může smrtelně překážet odhození záložky pokud je pod sedákem (což je dnes většina), to jsem uvědomil hned jak jsem ho na sedačku přimontoval. Proto když lezu do sedačky provlíknu jednu nohu step barem, takže mám při běhu (a po startu) jeden popruh před (nad) pravou nohou, druhý pod levou a nikde nic nevlaje. Ruce k usazení nepotřebuji, vše obstarají nohy. Do stejné konfigurace se dostávám zpět vždy když dávám nohy z baru. Je to pohodlné a bezpečné. A to nejdůležitější - pod sedačkou je volno pokud by nedejbože byla třeba záložka...