Hledáme kousky slunce v zastíněných rovinách


Čtvrtý závodní den přináší nízké dostupy do 2000 m. počasí vypadá dobře, ale po obědě se nad roviny nasunují pásy vrstevnaté oblačnosti. Starty se daří a před prvním gatem nejsou podmínky příliš přesvědčivé, přesto odlétá skupina společně s Jirkou Gutem a Nádvorou. Franta, já a Beny bereme druhý gate z výhodné pozice pod základnou. Podmínky slabé. Rozhodnutí letět rovinami nebo po hřebeni tříští závodní pole. 

Letíme pomalu  nízko, zastíněnou krajinou. Říkám si jestli je v těchto podmínkách vůbec možné letět. V okolí TP2 opravdu celou cestu Slunce nezasvítilo. Jde to. Točíme slabá stoupání, v nízké výšce 0,5 m/s. Okolo 1600 m sílí na 2,2 a ve 2000 m umírají. Nad TP2 dolétáme skupinu z prvního gatu a opět se zachraňujeme z nízké výšky, nad nasvícenou dírou mezi mraky. Ta generuje pěkné stoupání a zvedáme se do 2150. Do cíle v tu chvíli zbývá 25 km a vydáváme se na dokluz.

Po cestě už nepotkáváme stoupání, a ti pomalejší déšť a klesání. Petr doklouzává do cíle a je druhý v disciplíně. Skvělý let! Já křídlo na křídlo s Jirkou Gutem přistáváme 4,7 km před cílem. Jirka Nádvora 500 m před kružnicí. Balíme křídla a nad námi doklouzává do cíle Franta košťál, který si chytře zaletěl na sever na nasluněnou plochu, dostoupal a na jistotu dolétá. Hezký krok, který mu přináší cíl a třetí místo v tasku.




V cíli jsou dnes jen čtyři piloti. PB je druhý a Franta 3. Skvělé výsledek pro český team!

CZ výsledky v soutěži (overall):
12. PB
18. PP
25. JG
30. FK
39. JN
Oficiální výsledky kola a overall:

Třetí závodní den pokrývá oblohu vrstevnatá oblačnost. Snídáme a začíná pršet. Briefing je dvakrát posunut a nakonec nás organizátoři posílají na alternativní start na východní straně údolí. Už po cestě se oblačnost trhá a doufáme v platný task.


Stavíme křídla a task komise připravuje úlohu vedoucí po hřebenech. Druhý start S02 umožňuje start jen v jedné linii a navíc nejisté zachycení v termice - hřeben je zastíněn mraky z planin. Na startu nejsou konstatně dobré podmínky a někteří piloti hodně váhají. Balasz Ujehly pushuje start, ale zdá se, že to nemá žádný efekt a organizátoři raději zavírají startovní okno. Velká část pilotů tak startuje už po otevření gatu - někteří i víc než 20 minut. (kvůli této situaci je trochu pochybnost o fair play tasku). První z teamu startuje Jirka Gut, já v zápětí za ním. Držíme se ve slaboučkém stoupání na sever od startu. Jirka Nádvora bohužel přistává na  bomb out landingu chvilku po startu. Není sám, zachycení je dnes opravdu těžší. Petr se zachytává vpředu v rovinách - hezký, zkušený tah, doletět si pro sluneční paprsky a stoupák do nasvícených rovin.





Letím s JG a PB směr první otočňák, ale jsou příliš rychlí a ulétávají mi. Já letím pomaleji a po cestě mi dvě křídla hluboko pode mnou ukazují stoupání, slabší, ale beru je a dotáčím 2200+. To bylo kritické místo, protože Petr a Jirka přistávají u TP1. Já jej otáčím a pokračuji po trati na jih. Je to boj, místy fouká až 30 km/h protivítr. Ve slabých stoupáních s velkým snosem se snažím držet vysoko taktikou "get high-stay high". V polovině výšky pode mnou letí několik křídel, ale dostávají se nízko a přistávají. Stoupání dnes kvůli větru a ranní "dece" nechodí odspodu a tak jsem rád, že jsem nahoře, byť pomalý.
Přeskok přes velké město Prilep - mám hezkou linii co mě drží. Celou disciplínu absolvuji sám, tak se snažím neudělat chybu. Na TP2 potkávám první skupinu, ale je již příliš pozdě na závodění. Nedoženu je. Pípám TP2. Do posledního stoupání dne ke mě přilétá výborná pilotka Alexandra Serebnikova a společně doklouzáváme 17 km v klidném vzduchu křídlo na křídlo. Večerní paprsky se blištivě odráží od jejího křídla. Krásnou linií letíme dokluz asi 80km/h s bočním větrem. Sledujeme, jak pod námi ubíhá makedonská planina. Pole tabáku střídají, žlutá strniště. To vše protnuté přímkami silnic a křivkami polních cest. Poslední zatáčka a přistání. Cíl.


Sedím pod křídlem a je mi trochu smutno, že si tu s klukama z teamu nepotřeseme rukou jako včera, kdy jsme doletěli všichni.

Výsledky overall
Výsledky Task 3



The race is on!

Dnešní den přináší trochu neočekávaně krásné závodní počasí! Předpověď meteorologa závodu byla pesimistická a očekávaly se slabší podmínky než včera. Z obavy ze zastíněných východních stran hřebenů startujeme velmi brzy,všichni se bez velkých problémů vyzvedáváme. Čekání na start uprostřed gaglu je nekonečné a vysilující. Už před gatem bylo jasné, že podmínky budou silnější než task komise očekávala. Task bude rychlý a vzhledem k podmínkám poddimenzovaný. Dlouhé řady tvořící se nad hřebenem nám rýsují dálnice, po kterých kloužeme osmdesáti kilometrovou rychlostí. 


Dneska jsme startovali do prvního závodního tasku. Definovaná 120km dlouhá úloha přes 4 otočné body měla být sice dlouhá, ale snadno zvládnutelná. Předpověď byla velmi optimistická, ale ve skutečnosti nebylo počasí tak kvalitní a na mnoho pilotů si na ní v těchto podmínkách vylámalo zuby. Cílovou pásku nakonec přeletěli pouze čtyři piloti.


Startujeme způsobem volného startu, s možností "pushovat", ze dvou startovních pozic. Pilot, který je připraven, se přihlásí do fronty, kterou organizuje race staff. Pravidla pushování jsou následující:

  • kterýkoliv pilot registrovaný ve frontě může pushovat 
  • pilot na startovní pozici má 30 vteřin na rozhodnutí zda odstartuje či odstoupí z fronty
  • rozhodne-li se startovat, musí do následujících 30 vteřin odstartovat, jinak je celý denní task 0 bodů! (nemůže tedy po rozhodnutí startovat odstoupit!)
  • dokud neodstartuje pilot, jež pushoval, musí všichni startovat tímto nuceným způsobem (nebo odstupovat na konec fronty pokud se tak rozhodnou v prvních 30ti vteřinách)

Starty probíhaly prakticky bez problému, skoro 60 pilotů se do vzduchu dokázalo dostat v poměrně krátkém čase pomocí dvou startovních pozic. Po organizátorské stránce zvládnuto na jedničku! Pushování nebylo piloty příliš využíváno a tak jsme startovali v prakticky v libovolnou chvíli s příjemným větrem proti.

Franta využil možnosti odstoupit z fronty a tímto krokem se takticky vyhnul nepříznivému intervalu. Smůlu si bohužel vybral Jirka Nádvorník, který i přes start do poměrně slibného intervalu skončil na přistání přímo pod startem. Vyzvedat se zde není jednoduché, zvlášť při přetrvávající SZ situaci, kdy mraky periodicky stíní východní část hřebene. Navíc hřeben jako takový, funguje dobře spíše brzy ráno a po poledni je často výhodnější hledat stoupání na úpatí. Myslím, že tohle je jedna věc, která vyvolává v každém z pilotů z teamu velkou nervozitu - ty nejzkušenější nevyjímaje.

První tréninkový den českého teamu


 

Ráno nás pohled nad Kruševo láká do vzduchu. Už okolo 9:30 vidíme křídlo nad hřebenem.
Balíme, připravujeme věci a jedeme na východně orientovaný start Meckin Kamen, což je asi 10 minut cesty od Kruševa. Na startu je živo a do intervalů startují padáky i rogala. Než se připravíme, kumuly tvořící se nad hřebenem zastiňují celou východní stranu hor, včetně předhůří. Je o hodně těžší se vyzvedat do základny a ještě obtížnější je najít vhodný interval pro start, když chvílemi fouká do zad. Pozorujeme několik nebezpečně vypadajících startů a vyčkáváme na lepší podmínky. Slunce se na moment objevuje a během pár minut se vítr obrací.


Startují Petr Beneš, Jirka Gut a Jiří Nádvorník. I přes nepříliš vyhovující podmínky se jim start
daří - chce to opravdu pořádný rozběh a citlivé ovládání křídla v běhu. Start je zde poměrně pozvolný a bez čelního větru to není jednoduché. Kluci se zvolna zvedají do základny s velkým snosem. Já a Franta Košťál startujeme asi o 15 minut později za první skupinkou. Mezitím vítr sílí a hřeben se ještě více zastiňuje. Nemůžeme tedy dále čekat, pozdější start by již nebyl možný.

Fouká poměrně silný J/JZ vítr 18km/h, který tvoří rotor do kterého startujeme. Zvedáme se po chvilce boje v neklidném, nervózním stoupání. Zastíněný hřeben nás přestává chránit generovanou termikou před větrem a let začíná být nepříjemný. Pouštíme se před hřeben, na úpatí malých kopců kde již začíná rovina. Tam ještě nějakou chvíli bojujeme. Po celém obvodu planiny Makedonie jsou vidět začátky převývojů. Já a Franta přistáváme. Zbylá trojice se snaží prosadit podél hřebene ve výšce směrem na jih a do vysílačky hlásí vítr i přes 30km/h.

Po přistání ztrácíme se členy teamu ve vzduchu radiový kontakt. Přistává Jirka Gut. Během krátké doby se převývoje tvoří dešťová oblaka a na přistání se zvedá prudký vítr - hůlava. Po planinách se honí přeháňky a my doufáme, že Petrovi a Jirkovi se podařilo bezpečně přistát.


 Vydáváme se s Karolínou, která je náš pozemní support do míst, kde se kluci naposledy hlásili. Po cestě přichází smsky s jejich pozicí a nám se ulevuje. Dešťům i bouřkám naši bezpečně ulétli. Se svozem to bylo složitější, ale nakonec se jako kompletní skupina vracíme.

Zážitků z dnešku je mnoho a nejhezčí jsou z návratu ze svozu. Kluci přistávají uprostřed planiny a my je nakládáme. Jedeme přes "neexistující cestu" planinou, po které snad cestují jen koně a jeepy. Připadáme si, jako bychom byli na africké stepi. Dýchá na nás kus historie této země, snad z dávných dob, kdy tudy kočovaly kmeny za obchodem z Řecka do Vídně.

Makedonie je nádherná země a létání divoké a krásné - snad díky fantastické rozmanitosti krajiny. Celý team se těší na další letové dny - zítra poslední tréninkový a poté již ostré soutěžní. Předpověď pro závodní dny vypadá opravdu dobře! Těšíme se na kombinaci létání v kopcích a rovinách nad makedonskou planinou!

Letu zdar!