Vzduch je neviditelná tekutina
Proudění vzduchu, pro nás piloty nekonečné téma, které se snažíme poznávat abychom mohli létat nejen daleko ale i bezpečně. Není to, ale tak jednoduché jak by se mohlo zdát.
Vzduch je tekutina a je ho tak potřeba chápat. Velmi často používáme srovnání s prouděním vody. V tomto ohledu jsou na tom například vodáci, o mnoho lépe než my letci. Proudění vody dokáže člověk vnímat pouhým okem. Na rozdíl od většiny jevů ve vzduchu, které jsou pouhým okem neviditelné.
Paragliding a létání obecně je disciplína, při které je předletová příprava a pochopení meteorologické situace základem pro bezpečné rozhodnutí, zda dnes létat či nelétat. Na internetu máme k dispozici nespočet informací o pohybu vzduchových hmot. Tyto informace je potřeba nejen vybrat, ale také správně vyhodnotit.
Nebezpečné jevy a jejich vyhodnocení
Hlavním nebezpečím naše létání jsou
turbulence (neuspořádaný pohyb) vzniklé ve vzduchové hmotě. Druhotným nebezpečím jsou pak projevy atmosféry - extrémně silné sestupné a vzestupné proudy, silný vítr. I tyto jevy jsou vždy provázeny turbulencí.
Proč je turbulence nebezpečná?
Turbulence je zvířený proud vzduchových částic pohybujících se chaoticky. Příklad co si každý snadno představí: peřeje v divoké řece - na nás nebo naši loď v tomto proudu by působily síly z různých, neočekávaných směrů. Stejně se chová vzduch, pohybuje-li se rychle mezi překážkami, které jej nutí měnit dráhu. Překážku může tvořit strom, terénní hrana, kopec a nebo celá pohoří.
V turbulenci je základním projevem nestabilita letu. Prudké prosednutí o několik metrů může být velmi nepříjemné například těsně před přistáním. Hlavním nebezpečím pro paragliding jsou možné kolapsy vrchlíku a s nimi spojené náhlé změny směru letu.
Turbulence není nebezpečná jen pro padákové kluzáky, ale i pro rogala, ULL a jakýkoliv letoun obecně. Jsou známy případy kdy "dospělé" motorové letouny v turbulenci nebyly schopny udržet směr, či udržet letovou výšku - v mnohých z nich došlo ke smrtelným nehodám. Přitom tyto letouny mají oproti padákovému kluzáku o mnoho větší hybnost a odolnost vůči projevům turbulence.
V jednotlivých částech série o neviditelných nebezpečích rozvinu témata k jednotlivým druhům nebezpečí ve vzduchu a pokusím se odpovědět na otázky jak je předvídat - z projevů v přírodě a předpovědních modelů.
Druhy turbulence známe z pilotní školy:
- Mechanická turbulence
- Termická
- Dynamická
Mechanická turbulence
Mechanická turbulence je pro piloty nejlépe předvídatelný druh nebezpečí - je vždy spojena s pevnými viditelnými překážkami. Vzniká ve směru proudu, za mechanickou překážkou. Míra turbulence a nebezpečí je vždy spojená se sílou větru a tvarem překážky. Když se vzduch nehýbe, turbulence nevzniká. Pro paragliding je turbulence vzniklá za překážkami (stromořadí, budovy, malé kopce) riziková zhruba od síly větru 4-5 m/s - tedy na hranici "svahovatelného" větru.
Turbulentní oblast je závislá na tvaru překážky. Klasická poučka říká, že turbulence dosahuje podle síly větru do vzdálenosti až desetinásobku výšky překážky. Ne vždy známe přesně sílu větru, která navíc může být ovlivněna místními podmínkami a orografií - nedokážu-li jako pilot situaci bezpečně vyhodnotit, vždy volím defenzivní přístup. Vybírám si velké otevřené přistávací plochy a přistávám co nejdále od překážek.
Mechanická turbulence nás v rovinách ohrožuje méně často než při horském létání. Praktické nebezpečí hrozí při startu/přistání.To platí hlavně při záfucích, zvlášť při těch, kdy podmínky neočekávaně zesílí. Je potřeba dávat pozor také při záchraně z nízkých výšek - zaletět si pro závětrnou termiku v silném větru 8+ m/s není rozumné rozhodnutí.
Turbulentní oblast, rotor , komprese - 3 důležité pojmy pro létání na svahu
Každá mechanická překážka ovlivňuje tlakové pole vzduchu a proudění ve svém okolí. Turbulentní oblasti v okolí překážek jsou častým důvodem nehod při svahování v silném větru. V termických podmínkách se často kombinuje mechanická turbulence s termickou. Takové podmínky jsou pak pouze pro zkušené (odvážné) piloty nebo nejsou pro paragliding vhodné vůbec. (mám limit nastaven někde okolo 7-8 m/s pro silné termické podmínky, silnějšímu větru se vyhýbám nebo létám radši na rogale). Na obrázcích níže si můžete prohlédnout vizualizace. I přes nepříliš hrubý tvar terénu není na obrázcích proudění laminární. Z obrázků lze snadno vypozorovat nebezpečné oblasti, kterým se za letu musíme vyhnout.
 |
| Turbulentní oblasti při proudění přes nerovnou překážku - pohoří. |
 |
| Simulace turbulentní zóny (modře) |
|
|
Při svahování, zvláště za silného větru je důležité nedostat se silným větrem zafouknout do urychlené oblasti proudění. Každá překážka deformuje pohybující se vzduchové pole - takto "stlačený" vzduch je nucený pohybovat se zvýšenou rychlostí. V místě komprese navíc kromě silnějšího větru bývá turbulence. Ne vždy je pak možné a bezpečné použít speed systém a z oblasti vyletět. Pak nezbývá než pokusit se nabrat co největší výšku a letět v režimu minimálního opadání a odletět co nejdále od překážky.
Je-li svah krátký, jako např Raná, lze z turbulence odletět bokem - ale pozor na sestupné proudění! Nevybírejte si trajektorii letu, abyste nebyli překvapeni nebezpečným přistáním do zástavby. Naopak na uzavřených svazích, kde není úniku se musíme snažit doletět nad turbulentní oblastí co nejdále s co největší výškou, abychom turbulenci přeletěli. Sahá-li turbulence 10 krát za výšku překážky, v silném větru máme velkou šanci, že poletíme i na A křídle v režimu minimálního opadání s klouzáním lepším než 1:10 a zůstaneme nad turbulencí! Nemůžete-li se za žádnou cenu prosadit, spočívá tedy jediná záchrana právě v nabrání maximální možné výšku a letu v režimu minimálního opadání.
Často se také zapomíná, že
kompresní zóna se vyskytuje nejen nad kopcem, ale
také na jeho stranách. To je nutné vzít v úvahu a podle toho využívat svahové proudění tak, abychom se těmto oblastem vyhnuli. Snad pokaždé, když svahujeme na Rané v silných podmínkách skončí někdo s křídlem vedle malé boule, kde je spláchnut až na zem. Naštěstí se tam vyskytuje také sestupné proudění, takže pilot většinou není vtažen do rotorové oblasti v zadní části kopce.
 |
| Orografická překážka stlačuje vzduch, který je nucen zrychlit |
 |
| Turbulence a komprese vzniká také po stranách překážky | |
Rotor je paraglidisty často používaný pojem, kterým označujeme turbulentní oblast za kopcem. Neplatí, že turbulence musí být vždy rotorového charakteru. To je poněkud nepřesný pojem, protože rotorem nazýváme reverzně rotujících vzduchu tvořící "válec", podobně jako na některých jezech na řece. Reverzní proudění takového charakteru vzniká jen na specifické orografii a při určité síle větru. Nejedná se o vzácný jev. V nízkých hladinách jej lze prakticky pozorovat právě změnou proudění. Například v Alpách se nám snadno stane, že v půlce kopce fouká mírně na kopec. Kdybychom ale vyšli až na vrchol, zde by foukal silný vítr z druhé strany. V tom je to nebezpečí a je potřeba vědět, jaký je výškový vítr nebo je nutné si podmínky ověřit výstupem na vrchol!
Rotor vzniká v údolích nebo za prudkým svahem (velikostně v řádu desítek až stovek metrů). Někdy i na návětrné straně kopce, na úpatí velmi prudkého svahu (vysoké útesy atd.). Ve velkém rozsahu potom při vlnové situaci za pohořími, ale to je vícenásobné rotorové proudění v řádech několika km. Vzestupná část velkého rotoru se dá dokonce využít ke stoupání - ne však padákovým kluzákem většinou ani rogalem. Takový jev, aby byl využitelný totiž vzniká pouze při velmi silném větru, kdy již na padáku nelétáme.
 |
| Vznik vlny |
Vlnová oblaka - jsou často k vidění na za Krušnými horami na Rané. Ta se nachází zhruba v oblasti okolo třetího vlnového pásma. Vlnové proudění za Krušnými horami vzniká velmi snadno a řady oblaků vznikají i při větru, ve kterých velmi často létáme na i na padácích. Často lze pozorovat oblouk mraků, táhnoucí se většinou od LKRA směrem na Žatec. Dle síly větru potom řada pracuje - pohybuje se, nebo ji často rozruší termika. Z tohoto pozorování soudím, že vlnové proudění ovlivňuje vzduch i v nižších vrstvách a přispívá nebo naopak potlačuje vznik termiky.
Předvídejte turbulenci
Chcete-li si udělat představu o turbulentních oblastech, tvaru proudění přes překážky, pozorujte tekoucí vodu - například v potoce s kameny. Jakmile člověk pochopí základní mechaniky, stane se pro něj mechanická turbulence lépe předvídatelná. Jedná se o neviditelné nebezpečí, ale odhadnutelné bez složitého studování hladin větru, předpovědních modelů. Přesto všechno dokáže turbulence velmi nepříjemně překvapit - často se do ní totiž dostaneme hlavně nízko nad zemí, kdy není výška na opravu chyby/problému. Pokud se dostaneme do silné turbulence za pohořím, také nemusí být možné z něj utéct. Nenechte se nachytat!
V dalším pokračování se budu věnovat termické a dynamické turbulenci (střihy větru, výrazný gradient - jak se vyhnout těmto "neviditelným" nebezpečím)
Citace:
