První tréninkový den českého teamu
Ráno nás pohled nad Kruševo láká do vzduchu. Už okolo 9:30 vidíme křídlo nad hřebenem.
Balíme, připravujeme věci a jedeme na východně orientovaný start Meckin Kamen, což je asi 10 minut cesty od Kruševa. Na startu je živo a do intervalů startují padáky i rogala. Než se připravíme, kumuly tvořící se nad hřebenem zastiňují celou východní stranu hor, včetně předhůří. Je o hodně těžší se vyzvedat do základny a ještě obtížnější je najít vhodný interval pro start, když chvílemi fouká do zad. Pozorujeme několik nebezpečně vypadajících startů a vyčkáváme na lepší podmínky. Slunce se na moment objevuje a během pár minut se vítr obrací.
Startují Petr Beneš, Jirka Gut a Jiří Nádvorník. I přes nepříliš vyhovující podmínky se jim start
daří - chce to opravdu pořádný rozběh a citlivé ovládání křídla v běhu. Start je zde poměrně pozvolný a bez čelního větru to není jednoduché. Kluci se zvolna zvedají do základny s velkým snosem. Já a Franta Košťál startujeme asi o 15 minut později za první skupinkou. Mezitím vítr sílí a hřeben se ještě více zastiňuje. Nemůžeme tedy dále čekat, pozdější start by již nebyl možný.
Fouká poměrně silný J/JZ vítr 18km/h, který tvoří rotor do kterého startujeme. Zvedáme se po chvilce boje v neklidném, nervózním stoupání. Zastíněný hřeben nás přestává chránit generovanou termikou před větrem a let začíná být nepříjemný. Pouštíme se před hřeben, na úpatí malých kopců kde již začíná rovina. Tam ještě nějakou chvíli bojujeme. Po celém obvodu planiny Makedonie jsou vidět začátky převývojů. Já a Franta přistáváme. Zbylá trojice se snaží prosadit podél hřebene ve výšce směrem na jih a do vysílačky hlásí vítr i přes 30km/h.
Po přistání ztrácíme se členy teamu ve vzduchu radiový kontakt. Přistává Jirka Gut. Během krátké doby se převývoje tvoří dešťová oblaka a na přistání se zvedá prudký vítr - hůlava. Po planinách se honí přeháňky a my doufáme, že Petrovi a Jirkovi se podařilo bezpečně přistát.
Vydáváme se s Karolínou, která je náš pozemní support do míst, kde se kluci naposledy hlásili. Po cestě přichází smsky s jejich pozicí a nám se ulevuje. Dešťům i bouřkám naši bezpečně ulétli. Se svozem to bylo složitější, ale nakonec se jako kompletní skupina vracíme.
Zážitků z dnešku je mnoho a nejhezčí jsou z návratu ze svozu. Kluci přistávají uprostřed planiny a my je nakládáme. Jedeme přes "neexistující cestu" planinou, po které snad cestují jen koně a jeepy. Připadáme si, jako bychom byli na africké stepi. Dýchá na nás kus historie této země, snad z dávných dob, kdy tudy kočovaly kmeny za obchodem z Řecka do Vídně.
Makedonie je nádherná země a létání divoké a krásné - snad díky fantastické rozmanitosti krajiny. Celý team se těší na další letové dny - zítra poslední tréninkový a poté již ostré soutěžní. Předpověď pro závodní dny vypadá opravdu dobře! Těšíme se na kombinaci létání v kopcích a rovinách nad makedonskou planinou!
Letu zdar!
Sedíme pod křídly a pozorujeme hory. Vítr slabě pulzuje, bez
rytmu, signalizuje zatím nevýraznou termiku. Myslím na dvě zalesněná žebra
vpravo od startukam poletím po startu a na vypsanou úlohu. Zachycení na novém
neznámém terénu v nás vyvolává nejistotu. Vyčkáváme. Část závodního pole
odstartovala, ale ze startu na ně není výhled. Točí ve slabých stoupáních, nebo
přistáli na rozlehlých lukách pod hřebenem? Nevíme. Gate se nezadržitelně blíží
a tak startujeme. Skáčeme do toho. Zapnutím postroje je všechna nervozita pryč.
Jen ty, speedbar, tvoje křídla někde v obrovském prostoru mezi horskými
velikány a tunami neviditelného vzduchu. Gaggle točí pravou a vír křídel
označuje stoupání. Navenek působí celek jako chaotická změť, ale celý letící
chumel hledá společně nejsilnější stoupání. Přesnými pohyby řídíme křídla,
letíme.
