CloudBase: Survival na startu

Sdílíme společné nebe, potkáváme se na pod základnou, při svahování nebo na startu. Ano, řeč je o nás - pilotech, paraglidistech (alias jellyfishes) a naší morálce. Občas se sám sebe ptám, jak dokážeme v těch chumlech nad kopcem přežít. Ale než se vůbec dostaneme do vzduchu, se občas dějí zajímavé věci.

Ty starty...

Kdo z nás kdy nezažil tu situaci, kdy bylo na startu pěkně narváno. Problémy právě často začínají už tady. Jedni blokují druhé taktickým vyčkáváním na "závan", přípravou v místech, kde to není vhodné. Zažil jsem dost situací, kdy piloti překážejí sami sobě. Nechci nás paraglidisty nijak urážet, ale ještě jsem neviděl "lešenáře", který by svůj stroj začal šroubovat na místě startu, tak aby překážel kolegům (vyjma speciálních, extrémně malých startů). Paraglidistů, kteří s klidným srdcem přinesou zamotaný padák na start a začnou jej rozmotávat, či se dokonce teprve připínat do popruhů, jsem viděl nespočet. A to lítám jen něco málo přes dva roky. Přesto si pamatuji, že nás už ve škole učili: "Připrav si to pořádně za rohem a pak jen přijdeš a letíš." Dodržujete tohle pravidlo?

Když už jsme u čekání na startu, sem tam někteří neurvalci utrousí pár nemilých slov na začátečníka, který si zamotal řidičky a nemůže zvednout křídlo do startovní pozice. Namísto, aby mu pomohli k bezpečnému odletu, spíše jej stresují. Takový přístup se mi nelíbí. Zvlášť za silných podmínek je pomocná ruka dobrá, a to nejen pro začátečníky. Já sám nejsem roky zocelený pilot, abych odmítl pomoc pilota, který mi vytáhne zamotané ouško, či větvičku z řidičky, zatímco se mnou cloumá 9 m/s na startu. Díky mu za to! Snad takových situací a přátelských pomocí bude na startu k vidění víc! Pomáháte parťákovi, nebo si radši v závětří povídáte?

Přijde-li okamžik startu, začíná pro diváky ta pravá zábava. Závan! Rukáv zavrzá a nafukuje se! Zpod helmy se ozývá hlasité: "Něco dééééééééééé!!!" Ti, kdo měli to štěstí a našli místo na rozložení vrchlíku, zvedají křídlo, startují a záhy sbírají první výškové metry v přicházející termice. V ostatních se jakoby najednou spustil instinkt loveckých psů a začíná startovní horečka. Zní to dobrodružně, ale nejednou jsem zažil jak piloti doslova ohrožovali sami sebe při snaze dostat se do vzduchu. V takových situacích je na místě dávat si pozor, jak na prostor ve vzduchu, do kterého startujeme, tak okolo sebe. A co vy? Startujete s bojovým zákalem přes oči?

Jak to tedy s těmi dobrými mravy na startu je?

• Výbavu si přichystejte mimo startovní místo, ať nepřekážíte ostatním.
• Chcete-li taktizovat a vyčkávat, dělejte to tak, ať neblokujete start ostatním.
• Uvidíte-li na startu někoho, kdo má viditelně problém a máte čas, zeptejte se ho, zda nepotřebuje pomoc. (Jsou i piloti kteří Vás odmítnou, protože start je pro ně rituál, který provádějí sami. Těm dopřejte klid a nestresujte je.)
• Dávejte pozor okolo sebe! Vnímejte prostor jak ve vzduchu tak na zemi a předvídejte!
• Když opravdu spěcháte a někdo Vás brzdí, požádejte ho předtím, než si rozložíte svoji výbavu přes jeho. Uvidíte, že pokud nebude připraven, rád Vás pustí nebo možná hbitěji odstartuje.
• Buďme ohleduplní i k pilotům rogalistům, ti určitě nechtějí běhat přes naše šňůry se 40-ti kilovým strojem a rizikem pádu. Pokud se nechystáte startovat, udělejte jim místo!
• A to poslední, nenechte se nikým popohánět a udělejte si pečlivou předstartovní přípravu!

PS: Dočetli jste až sem? Gratuluji, zřejmě se Vám povedlo odstartovat. Teď musíte přežít ve vzduchu! Ale o tom až přístě...