CloudBase: Hang gliding pre european championship - race day 2

The race is on!

Dnešní den přináší trochu neočekávaně krásné závodní počasí! Předpověď meteorologa závodu byla pesimistická a očekávaly se slabší podmínky než včera. Z obavy ze zastíněných východních stran hřebenů startujeme velmi brzy,všichni se bez velkých problémů vyzvedáváme. Čekání na start uprostřed gaglu je nekonečné a vysilující. Už před gatem bylo jasné, že podmínky budou silnější než task komise očekávala. Task bude rychlý a vzhledem k podmínkám poddimenzovaný. Dlouhé řady tvořící se nad hřebenem nám rýsují dálnice, po kterých kloužeme osmdesáti kilometrovou rychlostí. 

Úlohou je zhruba cca 90 km dlouhý task, s velkou kružnicí na druhém TP ponechávající pilotům možnost taktizovat volbou trasy. Mraky nám ale jasně rýsují trasu a první část závodu se celé pole drží poměrně pohromadě - o to náročnější je efektivně stoupat v "přeplněných stoupácích". Ztrácí ti, kteří neletí dobrou stopu - přichází tak o výhodný kontakt se stoupáním pod mraky. V nízké výšce je problém se nad zastíněným hřebenem zvednout - oblačnost v době kdy točíme TP1 6/8. Termika je naštěstí generovaná západní stranou kopců a mraky nás krásně drží.

První skupina ve které jsme i my se rozhoduje letět co nejpřímější cestou a na konci druhého hřebene nabírá výšku a skáče riskantně do kompletně zastíněných rovin. Není, ale zbytí, jiná možnost vlastně není. Proletět skoro 40 km dlouhou trasu stínem není jednoduchá úloha a větší skupiny se rychle tříští, podle toho jak piloti zastavují v slabších, utichajících stoupáních.

Petr Beneš nachází silné stoupání a odpoutává se v úniku od hlavní skupiny asi deseti nejlepších pilotů. Uprostřed zastíněných planin riskuje, ale nachází skvělou konvergentní linii a dokluzem na krev vyhrává disciplínu. Virtuozní tah, protože proti novým křídlům Icaro by v gaglu neměl na dokluzu reálnou šanci vyhrát. V cíli nikdo neví o kdo je Petr Beneš (Beny), ale pár minut po přistání už jeho jméno znají všichni - včetně soupeřů, pilotů ze světové špičky, kteří přistávají dlouhých 7 minut za ním.

Nevím podrobně jak bojovali ostatní - Jirka Gut ještě v rovinách nachází také silné stoupání a dolétává na pěkné pozici těsně za první skupinou. Já letím v rovinách téměř sám, jen 200 m nade mnou pár křídel, která si hlídám kdyby našla stoupání. Dostávám se nízko, ale nakonec se po trpělivém čekání v nulce zvedám nad osvětlenou mezerou mezi mraky. Dělám chybu a nevěřím si na dokluzu - do cíle tak kloužu 21km rychlostí 90-100km/h se školácky ostudnou rezervou asi 600 výškových metrů. Nemůžu se nějak zvyknout, že letím na rogale a ne na padáku.

Chvilku po mě přistává Nádvora a Franta. Celý team dnes v cíli, už to je úžasná zpráva a zlepšení atmosféry. Stále je naděje na velmi slušná umístění, ale čeká nás ještě spoustu kilometrů v silné konkurenci zkušených pilotů, se kterými je těžké držet krok. Nedělat chyby a létat dobré stopy je ta nejlepší taktika, každá otočka v podprůměrném stoupání dne tvoří znatelnou ztrátu. Malá chyba na krátkých a rychlých úlohách se prakticky nedá napravit. Jediná možnost je pak riskovat, nebo čekat na chybu soupeřů. Takové je závodní létání se světovou špičkou.

Uvidíme jaké budou další dny. Po dnešním létání se nám ale v Makedonii na rogalech začíná opravu líbit!

V číslech:

Task 2
1. Petr Beneš
17. Jirka Gut
21. Petr Polách
28. Jiri Nadvornik
34. František Košťál

Overall
5. PB
17. JG
24. PP
41. FK
42. JN