Adrenalin, euforie, a vysmátý obličej v helmě. Rychlostí světla klopíte stroj na bok, cítíte asfalt sliderem na koleni. Ještě o kousek přesunete těžiště. Do zatáčky se v tu chvíli už dávno nedíváte vpravo nebo vlevo, ale nahoru. Jak jste jistě pochopili, reč není o létání, ale o jízdě na sportovním motocyklu. Dlouho jsem podobný pocit nezažil, protože jsem našinu prodal. Až do létání s Trangem...
Do rukou dostalo Trango XC2 ve velikosti S/M. Podmínky na Jevínce byly silné a foukal svižný vítr s maximem okolo 8-10m/s. Se vzletovkou okolo 105 Kg, tedy o 10kg přetížený, jsem osedlal tento brus. Pro zajímavost Trango si díky pokročilé konstrukci polepšilo oproti předchozímu modelu o jednu certifikační kategorii a je hodnoceno jako EN-C. Nemohl jsem už delší dobu dočkat až jej vyzkouším protože ze všech stran jsem na toto křídlo slyšel superlativy a chválu. Byl jsem celkem skeptický, všichni víme jak to s hype faktorem a hodnocením křídel je. Na druhou stranu výkony Davida R. s tímto křídlem probouzely zvědavost. (David se dle tracklogů letos s tímto křídlem nejspíš zabydlel přímo pod kopcem a sezonu si parádně užil)
Už při zapojování křídla jsem měl pocit, že mě čeká zajímavý zážitek. Volné konce jsou u tohoto křídla v tenkém provedení jako na závodních strojích, dokonce pro řízení pomocí C popruhů mají kuličku na popruhu. Kladkostroj speed systému by si zasloužil samostatný komentář, neboť vypadá velmi sofistikovaně. Prostě už na zemi na Vás křídlo udělá moc pěkný dojem a cítíte se jako kdyby jste měli letět na závodní mašině. Chuť létat byla silnější než zkoumat technické podrobnosti a já během chvilky bojuji s křídlem v "květáku", abych se dostal dolů pod start.
Snesl jsem křídlo až do spodní třetiny svahu, protože opravdu silně foukalo. Připravil jsem se na start. Vzhledem k silnému větru bylo křídlo okamžitě nade mnou. Insktinktivně jej přibrzdím a jsem ve vzduchu, ještě nejsem ani otočený do směru letu. Rychlá kontrola, nohy do kokonu a svištím.
První blesková myšlenka: "Wow to hbitě reaguje na řízení". Řízení je velmi přesné a křídlo reaguje hbitě i na malé zásahy. "Zkrotím tě potvůrko" říkám si, rozhlédnu se kolem se a kličkuji mezi křídly. I bez speedu se dobře prosazuji - nesmím zapomenout, že křídlo za této situace vyniká svojí rychlostí hlavně díky přetížení (jsem 10 kg +). Zatáčí jedna báseň, do wingoveru ho lze snadno dostat jen přenosem váhy. Kombinace náklonu v sedačce a jemnéh impulzi brzdou funguje ještě lépe a já se už v druhém wingoveru vystřeluji "nad křídlo" (90°). Tak klídek, jsou okolo další lidi, místa výšky je málo, nasazuji kurz k vesnici a svištím.
Proč létat pomalu, takže noha na první stupeň šlapky a zrychlujeme. Chodidlo mi skočí až na "dno kokonu" a mě poskakuje srce o kousek blíž do krku! Prasknul jsem speed nebo co se to stalo? Hoffi mě zabije! Dívám se a nevěřícně to zkouším ještě jednou - jde úžasně zlehka! Vlastně jej skoro necítím! Zkouším druhý stupeň a síla se prakticky nezvětšuje. Dá se s ním krásně pracovat. Vzduch okolo mne krásně sviští. Díky tomu, že jsem převážený, létám okolo ostatních jako raketa. S půlkou speedu si užívám závistivé pohledy pilotů, které předlétávám!
Pocit euforie a nadšení se s každým předlétnutým křídlem zvětšuje a já si nyní, již notně vysmátý, poletuji a užívám rozsahu rychlosti. Křídlo je jako žiletka na vzduch a krásně klouže. Nenechá se rozkývat nebo zbrzdit turbulencí a velmi rychle se stabilizuje. Pocit letět na něm je nádherný, celá konstrukce vyniká tuhostí. Nijak neohýbá a já si připadám jako s laminátovým odlitkem křídla nad hlavou. Čitelnost je díky tomu ještě o něco lepší než u typů na kterých jsem měl možnost doposud letět. Několikrát přistávám a znovu startuji. Vítr trochu polevuje a tak si užívám visení 30cm nad zemí s hlubokým zabržděním u startem. Stall point jde snadno najít. Díky velkému nárůstu sil do řízení před utržením proudnic by jste museli být opravdu nešikovní, aby jste křídlo nechtěně přetáhli.
Z figur jsem neměl možnost moc vyzkoušet. Uši bez problému a bez kyvů. Regenerují se bez zásahu a velmi rychle. (vliv na regeneraci mělo určitě i moje zatížení +10kg, ale i v normálním stavu bych neočekával problémy) Pokusy o asymetrické zaklopení se nepodařily. Neměl jsem moc výšky a na to strhnout náběžku na tomto křídle člověk potřebuje o dost větší sílu než u jiných křídel. V turbulenci bylo křídlo pořád tuhé a jen jemně pulsovalo. Wingovery a ovladatelnost je opravdu parádní. Zároveň lze křídlo opět velmi rychle stabilizovat do normálního letu a citlivost není přehnaná. Řekl bych že řízení je opravdu hodně vychytané! Určitě hbitější než u mého Torcka 2 a alespoň pro mě, přijemnější než u nového Streamu 4 nebo Polarisu. Nechci tato nová křídla přímo srovnávat, každé má svoje vynikající stránky. Pokud pro mne nečím Trango vyniklo, tak právě ovladatelností a čitelností křídla díky "pevnému" pocitu, který cítíte skrze řidičky.
Nakonec jsem na křídle poletoval přes hodinu a půl, naprosto unešený si užíval jako malé dítě.
O Trangu jsem slyšel hodně a dost věcí jsem považoval za marketingový spam. Musím říct že jsem přistával s pocitem, že křídlo nechci vracet. Na ničem podobném jsem ještě neletěl a nemůžu se dočkat až si křídlo na jaře opět půjčím a vyzkouším v termice.
PS: Ježíšku, jestli tohle čteš tak víš co hodit pod stromek :)
Děkuji za zapůjčení křídla Hoffimu (www.paragliding-4u.cz)
Více informací o Trangu naleznete například zde:
0 comments:
Okomentovat