Prostoupání hladinou inverze při horském terénu

Co je inverze?
Při normálním stavu normálním stavu, teplota vzduchu v atmosféře s rostoucí výškou klesá. Při dobrém přeletovém počasí, je situace jak je nám všem známo instabilní.


U inverzní situace je tomu naopak. Inverze, neboli inverzní teplotní gradient, je atmosférický jev při kterém do určité výšky teplota roste. Tento jev vytváří lokálně stabilní podmínky v určité vrstvě atmosféry, čímž je potlačeno konvekční proudění.
Standartní stav atmosféry
Stav atmosféry s přízemní a výškovou inverzí v noci
Inverze ve vyšší hladině přes den. Přízemní inverze je na tomto snímku již rozpuštěna.





Inverze existují ve více podobách, mnohdy současně. Můžeme pozorovat některé z následujících základní typů inverze a jejich kombinace:


  • Přízemní inverze
    • Radiační - vzniklá následkem radiačního ochlazování 
    • Advečkní - vzniklá nasouvání teplejší vzduchové masy nad vzduch chladnější
  • Výšková inverze
    • Radiační - vzniklá ochlazováním vlivem radiačního záření, které vydává mlha nebo nízká oblačnost
    • Subsidienční inverze - tato inverze je důsledkem "stékání" vzduchu z vyšších hladin do nižších




Inverzní situace změřená výstupovou sondou Praha-Libuš.
Z diagramu je na červené křivce jasně vidět stoupající teplotu s výškou.


Co nám usnadní prostoupat inverzní hladinu v horském terénu?


Létání při inverzní situaci má svá specifika. V horských terénech se dá často létat nad přízemní inverzí. Výšková inverze, může působit jako zádržná vrstva pro stoupavé proudy. 
Stoupavý proud nemusí být schopný inverzní vrstvu prorazit a jeho postup je zastaven.
Takový jev je často provázen turbulencí.

Za určitých podmínek je možné hladinu inverze prostoupat. Někdy je výšková inverze v e vysoké  hladině a jsme schopni pod ní úspěšně letět i poměrně dlouhé přelety. Takto vysoko položená inverze nám naopak může pomoci protože omezuje převývoj kumulů.

Terén s velkým výškovým převýšením nám může případné prostoupání ulehčit. K  prostupu do vyšší hladiny u terénu využíváme některé z vlastností převýšeného  terénu a atmosféry:
  • Svah je ohříván větší intenzitou (sluneční paprsky dopadají v přímém směru a je pohlceno více tepla)
  • Teplá vzduchová hmota má tendenci stoupat při svahu, do bodu odtržení
  • Anabatické proudění


Ohřátý vzduch může při svahu snadněji vystoupat až nad hladinu inverze. Odtud poté probíhá standartníí proces. Narazí-li na "spouštěč" neboli "trigger point", dojde k jeho odtržení a vzniku stoupavého proudu či bubliny. Někdy jako samotný trigger může působit právě teplotní kontrast a případná turbulence na hranici inverzní vrstvy.



Ilustrace možného pohybu vzduchu při svahu skrz inverzní vrstvu


V přiložené ilustraci jsem se pokusil načrtnou myšlenku prostoupání inverze na známém terénu Kobala.


Situace 1
Pokud povětrnostní podmínky umožní start, za inverzní situace je stoupání často slabé a může být  omezené výškou inverze. Pokud by stoupavý proud nebyl dost silný a inverze bude nízko, prostup nemusí být umožněn. Taková situace může nastat při startu v časných ranních hodinách a může vést až k vynucenému přistání, protože stoupavé proudy jsou inverzí zastaveny a nejsou dost silné k "udržení".


Situace 2
Zde je právě díky výše zmíněnému jevu možné poměrně brzy prostoupat přízemní inverzi a "přeskočit" na vyšší hřeben směrem na sever (Krn). Díky orientaci startu, a skalnatému terénu umístěnému na východní stranu stoupavý teplý vzduch vystoupá u vyhřátého terénu hladinou inverze a dále pokračuje instabilní vrstvou. Výška dostupu v takovém případě závisí hlavně na stavu atmosféry toho dne. Vzhledem k příznivé geografické situaci je tedy možné hladinu inverze v takovém místě prostoupat a uchytit se na výše položenén hřebenu.


Situace 3
Tato situace znázorňuje možnost prostoupání inverzí na výše položeném terénu Stol. Smyslem ilustrace je naznačení že výše uvedený princip je opakovaně aplikovatelný na různé terény.


Závěr
Smyslem tohoto článku je tip na možnost usnadnění prostoupání inverze v terénu s převýšením. Přítomnost horského masivu, který svojí výškou přesahuje inverzní hladinu usnadňuje výstup stoupavých proudů nad tuto hladinu. Je na jen Vás aby jste si tento postup ověřili v praxi.


Nezapomeňte na to že se jedná o tip, který je použitelný pouze za specifické situace. Nad inverzní hladinou se může nacházet střih větru. Takové prostoupání nás může dostat do nebezpečné turbulentní zóny, případně rotoru!  Létání v horských terénech má své záludnosti a vyžaduje znalost lokálních jevů. Před letem proveďte podrobnou předletovou přípravu, zeptejte se místních pilotů a konzultujte s nimi Vaši trasu.


Máte-li jiný názor, poznatek, zkušenost, neváhejte jej napsat do komentářů, jakákoliv kritika je vítána.


Citace:

2 comments:

Standa řekl(a)...

Pěknej článek akorát mi není jasné proč by měl vzduch prostoupat inverzní hladinu právě u svahu. Díky za odpověď.

Petr P řekl(a)...

Moje úvaha o tomto jevu je následující:

Vzduch stoupající ve volné atmosféře již nepřijímá teplo vyzařované zemským povrchem. Ochlazuje se a ztrácí tak postupně a rychlost energii nutnou k výstupu. Inverze jeho postup zastaví.

Oproti tomu vzduchová hmota, která stoupá při svahu, stále přijímá teplo z povrchu, a tím si udržuje svoji energii. Když potom narazí na "zádržnou vrstvu" má větší šanci ji prorazit a stoupat dále již v atmosféře kde nejsou inverzní podmínky.