Aféra na superfinále
Letošní superfinále zažilo kontrovezní situaci. Zjistilo se, že kluzáky Ozone Enzo 2 "neodpovídají" certifikovanému protypu . Mají jinou délku odtokové hrany. Došlo k protestům a přeměření křídel. Oproti prototypu byl naměřen 40cm rozdíl odtokové hrany na celém rozpětí křídla. Tato změna zásadním způsobem mění geometrii křídla a dle všeho vede ke zvýšení maximální rychlosti a výkonu.
Kompletní výsledky superfinále byly zpochybněny a došlo k retestování nové verze křídla s delší odtokovou hranou. I takto modifikované křídlo nakonec prošlo certifikací EN-D. Problém je, že pravidla přesně neurčují jak porovnávat prototyp a výrobní vzor a jaké jsou povolené tolerance. Ozone tvrdí, že si byli jistí, že tato změna nezmění certifikaci křídla, tak jak to říkají v oficiálním prohlášení, což se novým testem potvrdilo. Samotný fakt, že křídlo prošlo novým testem na závažnosti situace nic nemění. Závodníci ostatních značek, stojí za názorem, že křídlo není shodné s prototypem a tudíž certifikace byla neplatná.
Kompletní výsledky superfinále byly zpochybněny a došlo k retestování nové verze křídla s delší odtokovou hranou. I takto modifikované křídlo nakonec prošlo certifikací EN-D. Problém je, že pravidla přesně neurčují jak porovnávat prototyp a výrobní vzor a jaké jsou povolené tolerance. Ozone tvrdí, že si byli jistí, že tato změna nezmění certifikaci křídla, tak jak to říkají v oficiálním prohlášení, což se novým testem potvrdilo. Samotný fakt, že křídlo prošlo novým testem na závažnosti situace nic nemění. Závodníci ostatních značek, stojí za názorem, že křídlo není shodné s prototypem a tudíž certifikace byla neplatná.
Chování samotné firmy Ozone je označováno za nesportovní, okolo celé aféry je spousta otázek. Z celé věci a názorů se zdá, že Ozone, ač dle svého vyjádření neporušil daná pravidla, překročil meze. GIN požaduje, aby byly výsledky prohlášeny za neplatné nebo všechna Enza 2 ze soutěže vyloučena.
Ať má pravdu kterákoliv strana, samotná existence situace je alarmující. Certifikace říká, že výrobní vzor má být shodný s testovaným prototypem. Je v pořádku pokud si výrobce upraví některé z parametrů tak zásadním způsobem i když to neporušuje psaná pravidla a sám rozhodne zda jde o stejné křídlo či nikoliv? V současné chvíli nejsou stanovená podrobná pravidla. Jakou váhu pak má celý certifikační proces a k čemu vlastně pak takové certifikace slouží, pokud by se vyrobená křídla tak zásadně lišila od prototypu? V tomto ohledu je chování firmy Ozone extrémní.
To, že si závodní piloti křídla upravují uzlíkováním, stahováním speedu přes karabiny apod. je dávno veřejným tajemstvím. Situace s Enzo 2 je jiná v tom, že křídlo upravil přímo výrobce, za účelem získání "unfair advantage", s největší pravděpodobností bez vědomí stovky pilotů, kteří křídlo vlastní.
Vyjádření Alaina Zollera, testovacího pilota, mluví za své: "Z tracklogů je jasné že maximální rychlost téměř každého křídla, nehledě na jeho výrobce, je vyšší, než jakou naměřili při certifikačních letech." Z toho plyne, že většina závodníků má křídlo nějakým způsobem modifikováno a pokud chce CIVL a PWA důsledně řešit situaci s certifikacemi, muselo by zrušit celou soutěž. Je tedy EN-D certifikace nesmyslnou úředničinou? V současné době to tvrdí mnoho pilotů. Uvidíme jakým směrem se bude vývoj ubírat v příštích letech.
Podle mého názoru, ač na to v "textilním" sportovním letectví zapomínáme a snažíme se udržet pravidla v rozumné míře, nesmíme zapomenout, že jde stále o letecké odvětví a jistý konzervativní přístup v ohledech bezpečnosti by měl být dodržován. Jsou "špatní" sami piloti, nebo máme pravidla tak nevhodně navržená, že je nutné je porušovat? Pravda je na obou stranách, pravidla nejsou dobrá. Přesto si sportovní piloti ani výrobci nesmí dovolit takto podvádět.
Zdá se že vrcholový paragliding našel svůj "dopingový problém" a tím je touha vyhrávat za každou cenu nehledě na bezpečnost, pravidla a fair play. Dopují piloti a dokonce sami výrobci. Zašlo to daleko. Velké osobnosti paraglidingové scény padají až na samotné dno a výsledky velkých soutěží jsou tímto chováním naprosto znehodnoceny.
Chceme, aby náš sport byl takový? Tyto události mě ještě více utvrzují v myšlence na paragliding ve formě nekompetitivního "sportu". Bez honby za titulem šampióna. Závody jsou zábava a skvělá zkušenost, možnost porovnat se s ostatními. Daleký celodenní let nad oblíbenou krajinou, skvělá návratová trať, posunutí svého osobního rekordu, to jsou věci při, kterých soutěžíme sami se sebou a nelze v nich podvádět za žádných okolností. Ten kdo létá s touto myšlenkou dostává létáním ten správný nezakázaný doping.
Chceme, aby náš sport byl takový? Tyto události mě ještě více utvrzují v myšlence na paragliding ve formě nekompetitivního "sportu". Bez honby za titulem šampióna. Závody jsou zábava a skvělá zkušenost, možnost porovnat se s ostatními. Daleký celodenní let nad oblíbenou krajinou, skvělá návratová trať, posunutí svého osobního rekordu, to jsou věci při, kterých soutěžíme sami se sebou a nelze v nich podvádět za žádných okolností. Ten kdo létá s touto myšlenkou dostává létáním ten správný nezakázaný doping.
Zdroje:
0 comments:
Okomentovat